27. kapitola - Nechť žijeme šťastně dodnes

18. srpna 2011 v 11:51 | Betria |  Život jedné rusovlásky

oOo 27. kapitola oOo
Nechť žijeme šťastně až dodnes!


Ono jaro bylo slunečné a neslo se v krásné, tiché atmosféře. Lily trávila polovinu času s Jamesem venku a druhou s Clare všude možně. Všechno jí připadalo veselejší, světlejší. Učení jí šlo od ruky a díky Jamesovi nebyla nervózní z žádných zkoušek, ani těch závěrečných které se jako vždy kvapem blížily.

Asi čtrnáct dní po návratu ze zimních prázdnin si Lily promluvila s Dukem, který nakonec všechny změny bral docela s nadhledem a podporoval ji, což Lily dost překvapilo. Ale nebylo to nic oproti tomu, když jí James oznámil, že Duka přijal zpět od týmu. Prý se mu nechtěl dělat konkurz, ale Lily moc dobře věděla, za co si James od ní vysloužil objetí.

Jediným háčkem byla Kate, která se pořád chovala docela zvláštně. Od toho, co přijeli do školy se bavila pouze s Remusem a když uviděla Siriuse nebo Clare vypadala podivně nesvá.

"Vážně by mě zajímalo, co to mezi těma třema je, tebe ne?" nadhodil tiše James, jehož hlava klidně spočívala v klíně Lily na gauči ve společenské místnosti, kde zrovna byli svědky jednoho z napjatých momentů, když Clare procházela kolem Kate směrem k nim. Sirius, který se právě zvedal, jeho otázku neslyšel.

"No, tak já vás, hrdličky, opustím. Půjdu si pro něco na zub. Náhodou nechceš jít taky?" zeptal se celkem zbytečně Jamese, který se ani neobtěžoval s otevřením očí a jen zavrtěl hlavou.

"Zeptej se Petera," poradil mu. Sirius se zamračil.

"Víš co, klidně bych to udělal, ale neviděl jsem ho od formulí. Je to divný, nikdy ho neztrácíme z dohledu víc jak na hodinu či dvě… no nic, mějte se," nedbale jim mávnul a zmizel za podobiznou. Lily mu mávnutí oplatila.

"Kdyby nám to chtěli říct, už by to udělali…" zareagovala na Jamesovu předchozí otázku a odložila knížku, aby mu viděla do obličeje. James se ušklíbl.

"Ale no tak, Evansová," posadil se, aby měl oči přibližně na stejné úrovni. "Nedělej, já tě moc dobře znám," naklonil se k ní blíž a Lily se ušklíbla, "jsi zvědavá až to pěkný není a kdybys mohla, tak to z nich vypáčíš," lehce ji políbil na nos.

"Co tě napadá, Pottere," odstrčila ho a vztáhla ruku na svůj rozečtený román. James se zazubil.

"Vážně to chceš vědět?" zašeptal jí do ucha a Lily se trochu ošila.

"Teď si jdu číst… nerozptylovat…" zasmála se a snažila se tak zakrýt zrůžovělé tváře. Otevřela knížku a přečetla jeden řádek. James - samozřejmě jen tak mimochodem - přejel rty přes její ušní lalůček. Lily se usmála, ale hrdinně pokračovala v četbě. James ovšem pokračoval také a jeho rty se pomalu přesouvaly po její tváři a obkreslovaly linii její dolní čelisti. Lily rezignovaně zaklapla knížku a otočila se k němu.

"To není fér," usmála se a políbila ho. James si ji majetnicky přitáhl na klín a odtrhl se od ní, až když k nim konečně došla Clare.

"Ehm, heh, nenechte se rušit…" pokrčila rameny, "koneckonců, já můžu jít jinam."

"Ale no tak, Clare," slezla z Jamese Lily a stoupla si, "přece jsem ti slíbila, že s tebou půjdu do knihovny," dala Jamesovi pusu na čelo. "Uvidíme se pak," usmála se.

"No moment, ale to jsem klidně mohl jít se Siriem do kuchyně! Vy ženský, taky se nedokážete vymáčknut," ušklíbl se a rychle vystřelil na nohy. Stoupnul si za ně a položil jim ruce na ramena. "Au revoir, krásné dámy!" a zmizel na chodbě.

"To je šašek…" zasmála se Clare, když v tom ji Lily popadla za ruku.

"Musíš mi něco vysvětlit!" a táhla ji pryč.



"Kate!" zavolal Sirius na dívku, která kráčela chodbou před ním. Ta vypadala, že spíš zrychlila. "Ale no tak…" zamručel Sirius a dal se do běhu. Po pár vteřinách ji už držel za zápěstí.

"Blacku -" otočila se na něj.

"Jen mě poslouchej -" přerušil ji rychle.

"Blacku já tě ne-"

"Co tě nezabije -"

"- to se tě pokusí zabít později a proto mf hpfs pfst mnge!" Sirius ji přikryl pusu rukou ve snaze jí zabránit rušit jeho proslov, ale Kate ho hryzla a on od ní krok ustoupil.

"Au, ty malá piraňo…" rozzuřil se a Kate se s jistým zadostiučiněním otočila na podpatku. "Co z toho máš? Jak profituješ ze sebeužírání v samotě? Proč si nikoho nepustíš blíž?" vyvalil na její záda kopu otázek. Zastavila se. Sirius se ušklíbl. Nechápal, jak ji tak trapné a ohrané otázky mohly zastavit.

"Mám z toho pocit bezpečí. Nikdo mě tak neohrozí."

"A nikdo ti taky nepomůže," připomněl jí. Kate se zamračila.

"Co je ti do toho, Blacku. Tys byl první, kdo mi vrazil kudlu do zad!" zavrčela.

"Ani nevím proč se zajímám o takovou chudinku. Tou chceš být, ne? Všichni jsou na tebe zlí, odkopli tě, nikdo tě nemá rád… to sou jen kecy!" rozhodil rukama. Asi z něj bude docela dobrý herec.

"Tak kecy, jo?" zasyčela. "Nevypadáte, že bych vám kdovíjak chyběla."

"No jistě, všichni jsou z tvé separace nadšení," založil si ruce na hrudi, "jasně, Lily se s tebou snažila usmířit kolikrát? O, ne - to ani nejde spočítat. James se s tebou chce normálně bavit, ale ty na něj reaguješ pouze na trénincích. A Clare -"

"- mě od té doby, co nás viděla ve vlaku, propaluje všeříkajícím pohledem…" dokončila. Sirius zakroutil hlavou.

"Proč prostě nehodíš svou pýchu za hlavu a nenecháš téhle podivné habaďury? Vždyť ty bez svých kamarádek tak nějak.. trpíš?" vyhledal vhodné slovo.

"Ony beze mne očividně ne," odsekla.

"Sakra, Kate, posloucháš mě vůbec?" vjel si zoufale do vlasů, protože ho právě přestalo bavit přesvědčovat ji pomocí nechutně kýčovitých argumentů. A to se tak snažil.

"Hele, Siriusi, ty jsi nikdy nebyl dobrej v psychologických rozhovorech. Vlastně jsi v poučování dost špatnej, tak sbohem, jdi si po svých…" otočila hlavu pryč od něj. Sirius ji ale jen tak snadno nenechal odejít. Ne že by se chtěl opakovat, ale ono to s Kate jinak nešlo, než přišpendlit ji pevně ke zdi. Kate zavrčela. "S tímhle zlozvykem bys měl taky skončit."
"Aspoň v něčem jsem dobrej, ne?" zašeptal jí do ucha.

"Co ode mě vlastně chceš?" protočila oči a snažila se uklidnit na nejvyšší možnou míru.

"Ani nevím…" připustil. "Repete?" nadhodil pobaveně.

"Repete čeho?" zeptala se už celkem zbytečně, když cítila jeho dech na své tváři.



James vyběhnul z portrétu, když v tom uslyšel volání:

"Kate!" poznal ve volajícím svého nejlepšího kamaráda a se zájmem následoval jeho hlas. Opatrně se schoval za chrlič a skrz jeho tlamu se díval na scénu před sebou.



"Tak co chceš vědět?" usedla do křesla v jedné části knihovny Clare. Lily si svou židli dychtivě přisunula k ní.

"Co je to mezi tebou, Kate a Siriusem?" vyhrkla narovinu. Clare na ni vytřeštila oči.

"Cože?"

"No nekecej, že nevíš, o čem mluvím. Vždycky, když se střetnete - nebo alespoň dva z vás - tak se napětí v místnosti dá krájet a to jen velmi ostrým nožem…"

"Aha.. vážně?" skousla si ret. Lily se na ni podezřívavě podívala.

"No…já vím, že mi to chceš říct. Trápí tě to, že?" obrátila sladce a ochranitelsky jí položila ruku na rameno.

"To je jen… že já… viděla jsem něco, co jsem asi neměla…" pokrčila rameny Clare a podívala se z okna.

"Co něco?" tlačila na ni Lily. James měl pravdu, byla nesmírně zvědavá.

"No, ve vlaku, jak mě Sirius nepřímo naštval a já odešla, tak jsem se pak vracela a uviděla jsem Siriuse a Kate… ehm… tak nějak… tělo na tělo?" zasmála se.

"Oni se -?!" vytřeštila na ni oči Lily a nevěřícně otevřela pusu.

"Ano…" ujistila ji spěšně Clare a rukou jí pusu zavřela. Lily zamrkala.

"Bomba…" zazubila se.

"Chudák Remus -" začala Clare, ale Lily ji vesele přerušila.

"Ale houbeles, ten je jen její kámoš. To poznáš z toho, jak se chová," mávla rukou.

"Když myslíš…" povzdechla si Clare a znovu se podívala do dálky. Lily se na ni zadívala už vážněji.

"Ralph?" zeptala se téměř zbytečně po pár sekundách ticha.

"On… chybí mi. Já vím, že je to nejspíš grázl a padouch, ale nemůžu si pomoct…" do očí jí vhrkly slzy. Lily ji objala.

"Není, určitě v tom bude něco jiného…" snažila se částečně přesvědčit i samu sebe.

"A nejhorší je, že se mnou Kate kvůli tomu nemluví… ona si snad myslí, že jsem o tom věděla a že jsem mu snad i nějak pomáhala… vždyť to není pravda, já jen chci, aby se mnou Katie zase mluvila. Aby zase byla naše kamarádka. Stará, dobrá, veselá Kate. Drzá na učitele, dovolující si na kluky, opovrhující barbínama…" vzlykla. Lily ji objala pevněji.

"Já taky, Clare…"



"To snad -" zakryl si James rukou pusu, když uviděl, jak Sirius přitiskl Kate na stěnu. "Tohle není dobrý, tohle není ani trochu dobrý…" nakonec se ale zazubil. Lily bude koukat.

Opatrně vylezl zpoza chrliče a pomalu se vydal do knihovny.



"Nech toho…" varovala ho Kate dřív, než Sirius přitiskl své rty na ty její. Chvíli si to nechala líbit a částečně mu polibek vracela, ale pak uslyšela kroky a vší silou se mu opřela do hrudi, aby ho odtlačila. "Kdokoliv může přijít, pusť mě…" sykla tiše. Sirius se usmál.

"Snad se nebojíš pomluv."

"No jistě, co si vlastně budou lidé říkat? Vrátili se k sobě? Duševní zatmění? Co to vlastně je, Siriusi?" Polkl. Trefila do černého. Uhodila hřebíček na hlavičku. Kápla na to. Nějaká chytrá.

"Já…no…" odstoupil od ní a nechal jí tak prostor, aby ho mohla obejít a urovnat si při tom hábit. "Chemie?" zazubil se.


"Lily?! Lily! Tady jsi, jen jsem ti chtěl říct, že už vím, co se asi stalo mezi těma třema!" popadl svou rusovlásku kolem pasu a zatočil s ní. Lily se na něj usmála.

"Já taky," odvětila, když jí položil na zem. James se zarazil.

"Ty víš? Jak to?" otázal se a Lily pohodila hlavou směrem ke Clare, která seděla v tom stejném křesílku a četla si knihu.

"A já si myslel, jaká to pro tebe nebude novinka…" zamručel ublíženě. Lily mu věnovala letmou pusu na nos a usmála se.

"Promiň. Jak jsi na to vlastně kápl ty?" napadlo jí najednou. James se zlověstně zazubil.

"Viděl jsem je…"

"Jako teď?" tázavě se na něj podívala.

"Áno," přikývl rázně.

"Co to vlastně mezi nimi je…" chytla Jamese za ruku a oba se vydali za Clare.




"Je to jen tvoje povyražení, nic jinýho," prskla Kate. Sirius se zamračil.

"To, že to nemůžeš pojmenovat ještě neznamená, že z toho budeš obviňovat mě! Co to teda znamená pro tebe? Jsi ráda oběť?"

"Ne…" hlesla a ruku si položila na čelo. "Víš co, necháme toho. Měj se, Siriusi…" dodala a odebrala se zpět k portrétu Buclaté dámy.



"Whau," zívla Clare a podívala se na hodiny. Pomalu se blížila večerka.

"Máš pravdu, měli bychom jít," přikývla Lily a podívala se na Jamese, který schován za knihou už hodnou dobu spal. Šťouchla do něj.

"Já nespím…" vystřelil a promnul si oči, když uviděl její pobavený obličej.

"Co takhe jít spát někam, kde je to pohodlnější?" navrhla Lily a vstala.

"Bezva, vždycky mě zajímalo, jestli mají holky měkčí postele," přikývnul James a Clare vyprskla smíchy, protože Lilin výraz se změnil v naprostý šok. "Vtip, zlato… i když…" obdržel jeden menší pohlavek.


Lily se s Jamesem rozloučila pod schody do ložnic a Clare mezitím už pomalu stoupala vzhůru.

"Dobrou noc…" usmála se na Jamese, když se od ní odtrhl.

"Dobrou noc, Lily…" zazubil se a ještě jednou jí k sobě přivinul.

"Zítra je taky den," usmála se Lily, když jí nepouštěl.

"Jen je to ještě pořád k neuvěření, nemyslíš?" odtáhnul se od dní.

"Asi ano. Dobrou…" usmála se na něj a doběhla Clare.

"To loučení je vždycky skoro jako napořád…" zasmála se Clare. Lily do ní šťouchla.

"Hele, nech si toho."

"Vždyť ti to přeju," pokrčila rameny a otevřela dveře do ložnice, kde opuštěna na posteli seděla Kate.



"Snad nejdeš spát?!" vyvalil na Jamese oči Sirius.

"Ehm… nějak mě ta knihovna unavila…" zívnul a natáhl se na postel.

"Na to zapomeň, máme pátračku," podíval se na Remuse, "Peter tady není."

"To do kuchyně nemůže zajít jen jeden?" řekl nedbale James.

"Já tam byl, ale problém je, že Peter ne," opáčil Remus, opřený nedaleko Jamese. Ten se teď posadil.

"Kde jinde by mohl být? Asi ses špatně díval…"

"Remus?" zdůraznil Sirius. James zakroutil hlavou.

"No a kde chcete teda začít hle -"

"Ahoj, kluci!" do pokoje vešel Peter.

"My o vlku…" zazubil se James a padl zpět na záda.

"Vy jste se bavili o Removi?" nechápavě se na ně zadíval příchozí. Remus se uchechtl a Sirius protočil oči.



"Já…" začala Kate a povzdechla si. Lily a Clare za sebou opatrně zavřely. "Omlouvám se…" hlesla tiše a dívala se při tom do země. Lily se usmála.

"Za co? Prosím tě, my bychom se ti měly omlouvat! Nebo spíš já… byla jsem hrozně… hloupá a žárlivá a málem jsem tě ztratila kvůli klukovi…šest let přátelství… ach Katie!" vrhla se jí kolem krku. Clare však stála jako přimrzlá. I když moc chtěla Kate obejmout s takovou lehkostí jako Lily, pořád jí jakýsi pocit viny nedovoloval se pohnout.

"James za to ale stojí, ne?" zazubila se Kate.

"Ale já si nechtěla vybírat, chápeš? Chtěla jsem vás oba.. tedy ne úplně zpočátku, ale… no, víš, jak to myslím…" mávla nad tím rukou Lily a otočila se na Clare, která se nervózně usmívala u vchodu.

"Clare?" řekla tiše Kate. Jmenovaná polkla.

"Nejsem si jistá, jestli ti můžu vůbec přijít na oči. Nevím co se stalo, cos viděla o zimních prázdninách... koho jsi viděla…" rozhodila rukama. Kate se ale usmála.

"Je mi to jedno, ty s tím nemáš nic společného. Jen jsem potřebovala trucovat a už toho mám dost. Musím už vám říct všechno, jinak mě to zabije…" po těchto slovech se k nim Clare vrhla a všechna se svalily na zem. Smály se.



"… a tak žijeme všichni dodnes, Harry," zasmála se rusovlasá žena na své malé děťátko, které houpala v náručí. Vysoký muž ji zezadu objal a políbil na krk.
 


Komentáře

1 C.V.O.K. | Web | 20. srpna 2011 v 15:56 | Reagovat

*smrká do vreckovky a z očí jej tečú vodopády sĺz* JOJ SAKRA ! to bola tak NÁDHERNÁ KAPITOLA !!! james a lili... v tvojom spracovaní to je úplne dokonalá dvojka... roztápam sa pri nich ako čokoláda... a záškodníci, pri nich naozaj len ťažko zadržiavam smiech. (najlepšia bola tá pasáž keď chceli ísť hľadať Petra) jo a Kate... vyriešila si to naozaj krásne :-) no proste došľaka čo mám dodať? snáď len že posledná veta... to celé zaklincovala. táto poviedka mi bude veľmi chýbať... *rozmýšľa že ju začne čítať odznova* ruky bozkávam a skladám ódy na tvoju slávu, dúfajúc, že už čoskoro začneš s niečím novým, rovnako úchvatným a dokonalým ako jej toto. :)

2 Christie | 22. srpna 2011 v 15:00 | Reagovat

No, jsme se dočkali...:) Chvilku mi trvalo, než jsem se rozpomněla, jak to bylo předtím. No to jsem fakt zvědavá, jestli ještě něco přidáš, nebo to necháš takto, protože se mi to zdá trochu nedořešené. Kate....Sirius a Remus. No a nakonec Ralph. Ale možná je to tak dobře. Jak říká Fulghum, nejlepší konec je žádný konec. :) Hezká kapitola...

3 Betria | Web | 22. srpna 2011 v 18:38 | Reagovat

C.v.o.k: Čitatel neví, že to může být ještě lepší v mé hlavě a tak mě bohužel špatně odhaduje, ne? :D Ale děkuji, děkuji *otírá si poslintaný ruce :D:D*

Christie: Chápu, taky mi jednu chvíli trvalo u tvého 'záseku' si vzpomenout :D a epilog bude sto procentně, uvažovala jsem spíš o ještě jedné kapitole.

4 dragis | 27. září 2011 v 15:26 | Reagovat

Bože!!!! To je tak úžasný!!! Napsala jsi to naprosto skvěle!!! Gratuluji a hluboko smekám!!! Jsi fakt skvělá!!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.