15.kapitola - Překvapení na neobvyklém místě

9. září 2010 v 9:09 | Betria |  Život jedné rusovlásky

oOo 15.kapitola oOo
Překvapení na neobvyklém místě


"Jak to, že máme čím dál strašnější rozvrhy?" kulila oči do svého Kate.

"Asi proto, že jsme starší a starší?" zasmála se Clare, která ovšem před chvilkou bědovala skoro stejně. Lily se usmála.

"Vždyť je to v pohodě…" nadhodila bezstarostně.

"Tomuhle," strčila jí Kate rozvrh před nos, "říkáš v pohodě?"

"Jooo?" protáhla Lily a její ruku s rozvrhem přesunula pryč od svého obličeje.

"Ty jsi šílenec… ne….zbláznila jsi se…takže seš šílenec…" drmolila Kate a radši se zakousla do topinky.

"Díky," vyplázla na ni Lily jazyk a Clare se rozesmála.

"Katem, vždyť Lily ho má dvakrát nabitější, než ty…"

"Ještě ke všemu," zahuhlala Kate a znovu si ukousla topinky. Když měla stres, jedla.

"Budeš tlustá," poznamenala ještě Clare na její adresu a znovu se zasmála.

"Já už jsem, takže nic nového pod sluncem," zazubila se na ni a topinku si v klidu vychutnala.

"Jo, a já jsem slon…" protočila oči Clare.

"Čau, děvčata!" objevil se za nimi Duke. Lily se rozkašlala.

"Ahoj," usmála se na něj Kate.

"Čau, jsem Clare," představila se, když viděla, že Lily asi hned tak brzo volně dýchat nebude.

"Duke... Lily, jsi v pořádku?" otočil se k ní. Lily ještě chvilku nabírala dech.

"Dobrý, příště se budu snažit nebýt tolik v pohodě, ale ostražitě se dívat, kdo mě chce tentokrát zabít," zašklebila se Lily. Duke se zatvářil dotčeně.

"Člověk tě chce pozvat ven a ty mu hned vynadáš, že tě chce zabít." Lily nechápavě pozvedla obočí.

"Ven?"

"No, vím, že famfrpál moc nemusíš, ale myslel jsem, jestli byste se nechtěly zajít podívat na konkurz…" navrhl nenuceně a podíval se i na Kate s Clare.

"Jasně, přijdeme rády," přikývla okamžitě Clare.

"Měla jsem v úmyslu tam zajít…" dodala Kate. Duke se obrátil na Lily, která zrudla a mírně pootevřela pusu. Bude tam…

"No tak jo, pro jednou to přežiju…" zasmála se a ubránila se pokušení rozhlédnout se, kde Potter je. Merline, Merline…

"Tak jo, držte mi palce," zasmál se Duke, "uvidíme se, čau!"

"To je rozkošné," nadhodila Clare. Lily už zase byla myšlenkami jinde, ale tento tón poznala vždycky.

"Ticho…" zatřepala hlavou.

"Jasný, my víme, kamarád…"

"Ano, přesně tak. A nechápu, proč to nedokážete přijmout…"

"No, máme k tomu svý důvody… mimochodem, kdys šla včera spát?" Kate se na ni podezřívavě podívala.

"Pozdě…" o halucinacích snad vyprávět nemusí…

"Nechápu, proč najednou měníš svůj denní režim. Začíná z tebe být sova," smála se Kate.

"Já ani nevím…asi si jen musím zvyknout…" zamručela Lily. "Jdeme?"



"Dneska nějakej veselej," ušklíbl se Sirius na přicházejícího Jamese.

"Ty ne? Je nový rok, škola, blíží se další akce," pokrčil rameny a sedl si za zbytkem Pobertů.

"Dobré ráno," pronesl Remus, v ruce Denní Věštec.

"Spíš jestli to nemá co dočinění s tou záležitostí včera v noci…" nadhodil Sirius pobaveně.

"Tichošlápku, to snad není možný, ty asi nepřestaneš, co? No a i kdyby, tak z toho stejně nic nevytlučeš ve svůj prospěch. Čau, Reme…" zatřásl hlavou.

"Ne, nepřestanu, dokud nepřiznáš, že víš, že nejsem paranoidní a včera sis to ověřil!" vypálil. James se na něj podíval tak trochu naštvaně.

"Tys špehoval?" otázal se příkře.

"Jo?" zasmál se. "A stálo to za to. A ty to víš a já nejsem paranoidní."

"Hlavně mi tu štěstím netancuj, prosím tě. Mimochodem - i kdyby, tak jak víš, že bych měl zájem já?"

"Hele, možná nejsem chytřejší než ty, ale dementa ze mě dělat nemusíš, ok? Jinak tady vytasím to tvý mluvení ze spaní a to by byla pořádná pecka."

"Cože? Co to zas kecáš, já nemluvím ze spaní," zamračil se a výhružně se na něj podíval.

"Vážně, takže takový to: Evansová…no tak…ale ne….rande….Lily…. - to asi vydává Peter, co?" vítězoslavně se zašklebil.

"Máš starý informace. Z jakýho to je ročníku? Ze třeťáku?" ušklíbl se James a rozhlédl se.

"Ne, náhodou je to z prázdnin. Ještě jsem zapomněl na slova: nenávidí mě, Srabus, já nic, pitomec, nikdy bych neřek a mil-"

"Fajn, jak myslíš…" zavrčel James a 'omylem' ho praštil, když se natahoval pro housku.

"Au!" řekl dotčeně Sirius a strčil si pramen vlasů za ucho. Byl spokojen sám se sebou.

"Jste jak malí, nechte toho. Za chvilku začíná vyučování, tak jdete nebo se tu hodláte hádat dál?" zeptal se Remus, který už vstal.

"Já jdu, musíme tady Jamese nechat přemýšlet, no ne?" zvedl se Sirius.

"Moc vtipný, ty bys to beze mě nevydržel," ušklíbl se samolibě dotyčný. Po cestě ještě dojídal onu housku.



"Lily! Jdeme!" zaklepala už asi po páté Clare na dveře koupelny. Bylo to o pár dnů později, v den famfrpálového konkurzu.

"Já za to nemůžu, jděte napřed!" zavolala Lily. Docela dost ji bolelo břicho. Nechápala proč, jedla jako normálně, ale od toho lunaparku jí bylo čas od času dost zle.

"Vážně? Radši na tebe počkám!" strachovala se Clare.

"Ne, dobrý, já to zvládnu…jen běž.. někde tady mám lektvar…snad…" huhlala. Překotně se přehrabovala ve všech přihrádkách, šuplících, kabelkách a sáčcích.

"Tak fajn, tak teda jdu…. Vážně jsi v pořádku?"

"Clare, co jsem ti řekla?" lehce zpocená Lily zastavila pátrací akci, aby slyšela její odpověď.

"Fajn, dobrá, jdu za Kate…" pak už jen kroky a bouchnutí dveří. Konečně ten lektvar našla, byl úplně jinde než čekala.

"A…konečně…" vypila ho do dna a chvilku počkala než začal působit. Ulevilo se jí. Asi se jen přejedla nebo co. Nový den a začíná takhle...

Vyšla z koupelny, pokusila se trochu upravit a v rychlosti na sebe hodila první oblečení, co našla. Byli to nějaké hnědé kalhoty, jakási podivná halenka a na to vše hodila svetr. Konečně vyšla ven.


Na druhé straně věže se Sirius zase bavil na Jamesův účet. Tentokrát za to, že si nedokáže ani v kufru najít svoje věci, přitom když Sirius něco hledá, obvykle se to objeví až za pár dní a na takových místech, že se člověk diví, jak se to tam dostalo.

"Kámo, kdybys to měl někde po pokoji, tak se nedivím, že to nemůžeš najít, ale ty sis ještě ani pořádně nevybalil a -"

"Tichošlápku, myslíš, že zvládneš být pět minut zticha?" protočil James oči a konečně vytáhl poslední chránič.

"Myslím, že ne. Mimochodem, jdeš pozdě, kapitáne!" ušklíbl se, když se jmenovaný zvedl a přešel ke dveřím.

"Dík, to bych bez tebe nevěděl," zavrčel a bouchl za sebou dveřmi. Sirius se uvnitř rozchechtal.

James se co nejrychleji pustil ze schodů. V tom se ale zastavil, až málem přepadl dopředu. Před ním se vynořila Lily a očividně spěchala pryč. James se na chvíli ještě zamyslel, ale pak vyrazil za ní.

"Ahoj, Lily!" James se zarazil v půlce pohybu a toto byl už zázrak, že na posledních schodech nespadl. Sheperd čekal u východu ze společenky a očividně na Lily. 'Copak on nejde n konkurz? Evansová by přece na konkurz nikdy -'

"Čau, tak co, připraven? Já teda moc nevím, jak to bude na hřišti probíhat, takže.. ale palce ti určitě držet budu," usmála se na něj. 'Ona se na něj usmála! A jde kvůli němu na konkurz! No to snad není možný! Co na tom potomci je? Vždyť je to maminčin mazánek, kterej furt někomu podlízá...'

Duke s Lily tam stáli asi další minutu. A povídali si. Nenuceně. Bez křiku. V klidu. James se nadechl, aby se i on trochu uklidnil a vyrazil přes společenku k východu. Ještě pořád si ho nevšimli a tak se snažil proklouznout kolem a prolézt portrétem ven. Naivní.

"Jamesi, to sem rád, že ještě nejsi na hřišti, jsem myslel, že budu poslední," otočil se na něj Sheperd. James se znova nadechl a vykouzlil na tváři strojený přátelský úsměv.

"Jo, jdu trochu pozdě, ale nedoporučuji ti být poslední," podíval se na Lily, "ale divím se, že tady Evansová se rozhodla jít. Já myslel, že famfrpál nemáš ráda. A chodit na konkurz?" založil si ruce na hrudi a čekal na reakci. Lily polkla a očividně neměla nachystanou suverénní odpověď.

"Já jsem ji pozval," řekl za Lily Duke celkem přátelsky. Lily jen polkla a trochu se podmračila.

"To je super," okomentoval to James stroze a stále čekal, že na to Evansová něco poví. Třeba aby začala nadávat nebo něco tak. Ale ona mlčela. Jamese to trochu překvapilo, ale ne natolik, aby změnil výraz nebo měl další otázky.

"No nic, já mám povinnosti," řekl trochu protáhle a podíval se na Duka, "A ty by sis měl pohnout a ne se tu vykecávat další půl hodiny o něčem. Ale jestli ti je rozhovor s Evansovou dražší, tak prosím, ale druhý konkurz se konat nebude..." nepěkně se zašklebil, prošel kolem nich a skrz otvor ven. 'Debil…' ulevil si v duchu a v dobré vzdálenosti i nahlas.


"Co to do něj vjelo?" zatvářil se nechápavě Duke.

"Možná bych tam teď neměla chodit…" začala a otočila se k odchodu. Co si o sobě ten Potter vlastně myslí? Že famfrpál je to jediný na světě? Proč by si s ní nemohl Duke chvilku povídat, než dojdou na hřiště? Ještě není tak pozdě. A navíc...to je debil...ona tam přece nejde kvůli Dukovi...teda taky...ale prostě...kretén...

"Blbost, jdeme. Třeba má jen špatnou náladu, to je všechno," zazubil se Duke, vzal ji za ruku a prolezl otvorem. Lily si povzdechla a šla neochotně za ním.



"Konkurz je jen pro nejsilnější, nejlepší a nejchytřejší," začal James svůj proslov hned po tom, co si zjednal ticho. Všichni na něj upírali oči a někteří skoro nábožně poslouchali. "Takže prváci pryč... " otočil se na skupinku nejmenších studentů. Ti se jen zamračili a chvíli ještě stáli na místě. Když je ovšem James vybídl podruhé, tak s vrčením vylezli na tribuny.

"Vítám všechny, kteří si myslí, že mají na to, dostat se do týmu, ty, kteří se tam dostanou i ty, kteří to přišli jen zkusit," začal a podíval se k šatnám. Chvilku čekal a pak pokračoval.

"Dneska si prověřím vaše schopnosti a snad se tu najde dobrá sestava pro znovu-vyhrání famfrpálového poháru. Vyberu jen ty nejlepší a ostatní z toho nebudou smutní. Rozřaďte se do skupin!" zavelel a podíval se znovu k šatnám. Konečně z nich někdo vyšel a mířil k němu.


Lily seděla někde na tribuně a radši si povídala s Clare, než sledovala situaci dole a hlavně se snažila nepodívat na Pottera. Pořád přemýšlela nad tím, jakej je to pitomec a co si o sobě myslí a pokračovala by demonstrativně dál, když najednou Clare vykřikla:

"Koukej, Lil, to je Kate!" a obě se podívaly dolů. Opravdu. Kate přistupovala k Potterovi s koštětem v ruce a trochu nervózně zamávala nahoru. Clare s Lily ovšem byly tak překvapené, že se na nic nezmohly.

"To nemyslí vážně..." šeptla Lily.

"Já myslím, že myslí..." opravila ji Clare a obě teď sledovaly, jak Kate přistupuje k Potterovi.

"Ne, že bych jí to nepřála, ale podívej na tu konkurenci!" ukazovala Lily dolů.

"To se ti jen zdá, kromě Duka tam jsou samí noví, stejně jako Kate. Navíc Kate má bráchy, kteří ji docela dost vycvičili, alespoň myslím, ne?" polkla Clare.

"Hm..." Lily se neubránila a naštvaně sledovala, jak se Potter usmívá a vítá Kate.

"Už jsem myslel, že nepřijdeš a vzdáš to," řekl - což ovšem na tribuně nemohly slyšet - a prohrábnul si vlasy.

"No...jsem tu," usmála se na něj Kate a stoupla si vedle Duka. "Čau, Sheperde."

"Zdar, prosím tě, jak ses k tomuhle dostala? Lily nic neříkala..." nechápavě na ni hleděl.

"Famfrpál není jen pro kluky, víš?" rýpla si feministicky. Duke se jen uchechtl.

Lily seshora sledovala každý Potterův pohyb. To, jak si zase protřepává vlasy, úsměv, prostě všechno. Vždyť to dělal jen když byla v blízkosti ona, protože chtěl zamachřit. Přistihla se, jak zase v duchu žárlí na Kate a proto radši odvrátila zrak k obručím. Co ona vlastně o Potterovi ví. Třeba to takhle zkouší na každou.


Všichni se podle kapitánova pokynu rozřadili a postupně probíhal konkurz podle staré tradice, díky níž byl kdysi přijat do týmu i James. Nejdřív vybíral střelce. Snažil se ovládat a chovat se k Sheperdovi profesionálně a kupodivu mu to celkem šlo. Ovšem nemohl se ubránit nutkání přemýšlet o jeho výměně za jednoho třeťáka. Bohužel loňští střelci už ukončili studium, takže mu nezbylo nic jiného, než Duka po vynikajícím výkonu přijmout.

"Kate, zrychli!" volal na ni. Kate se bravurně vyhnula oběma potloukům a střelila gól. James zatleskal a usmál se. Sletěla k němu.

"Tak, co?" otázala se. Byla poslední a James už vybral dva ze tří střelců.

"Myslím, že se budeš muset připojit k Sheperdovi a Andrejovi," zasmál se a podal jí ruku. Kate zavýskla a radostně ho objala. Pak trochu zrudla, pustila ho a přešla k těm dvěma, kteří jí také gratulovali.


Lily nahoře nevěděla, co má dělat. Měla v sobě tolik rozporuplných pocitů, že jich bylo dost pro celou armádu puberťáků. Nevěděla nic. Nevěděla co cítí, nevěděla, jak se bude chovat ke Kate, nevěděla, co s Potterem. Nic. Prázdno a přitom plno. Spousta otázek, žádné řešení.

Postupně už byli všichni hráči vybraní a zbýval jen brankář. Zkoušelo to pár druháků, ale jeden z nich se praštil o obruč a musel odstoupit, druhý zase chytil jen polovinu střel.

Po dalších marných pokusech nastoupil loňský brankář, bez sebemenších potíží vychytal všechny střely a byl přijat. Prostě jednička v oboru, asi tak, jako James. Ten se teď vrátil k těm, kteří neuspěli.

"Děkuji všem za ochotu to zkusit a snad někdy příště. No a vy," obrátil se ke svému novému týmu, "jste se právě upsali k něčemu velmi krutému, drsnému, někdy bolestnému a nepříjemnému. Ale pohár je náš!" zvedl ruku s koštětem a pak s nimi domluvil termíny dalších tréninků.

Lily seděla jako přimražená a dívala se dolů. Kate přijali. Bude teď trénovat s Potterem. A s Dukem. Lily složila hlavu do dlaní. Kate bude v Potterově týmu spolu s Dukem. To je kombinace pro totální zkázu jí, Lily.

"Lily? Už to skončilo, Kate je v týmu! Pojď, jdeme jí pogratulovat!" vypískla Clare a popadla Lily za ruku. Ta si poslední dobou připadala jako nějaká hadrová panenka, s kterou pořád někdo vláčí. Ale nechala se.

"Katie!" přiběhla k ní Clare a objala ji. "Ty jsi naše jednička, proč jsi nám ale nic neřekla? Já bych ti udělala transparent!" zubila se.

"No právě..." ušklíbla se Kate. "Ale díky, jsi úžasná..."

"Ty, poslyš, to jsi udělala schválně, abych místo pobytu v knihovně chodila na zápasy nebo co?" usmála se Lily, protože i když v ní zuřil krutý boj, nezapomínala na roky přátelství a na pravou podstatu Kate. Kluci jdou stranou.

"No...eh...možná?" zazubila se a objala ji. "Já vás mám tak ráda... bála jsem se, že budete naštvaný..." podívala se na Lily.

"Taky jsem, hrozně, nevidíš?" zamračila se ona a pak se zasmála. "Ale je to pěkně podlí, ještě bude nějaká penalizace... co říkáš dva dny jako vánoční stromeček?"

"Ne...tu tvoji nechutně těžkou kabelu nosit nebudu... Clařinu klidně, ale tobě ne, šprťáku," zasmála se. Lily se na oko urazila.

"No tak teď asi nepřijdu na žádný z tvých zápasů."

"Jsou to naše zápasy, Lily," přišel k nim Duke. Lily si vzpomněla na ráno, polkla, ale neodvažovala se rozhlédnout kolem. Jen se pousmála.

"Jo, ani kvůli tady Dukovi bys tam nešla?" udělala na ni psí oči Kate.

"No a já taky chci, aby se mnou někdo byl na tribuně, když je teď Kate při zápasech ve vzduchu..." přidala se k nim Clare. Lily zatřepala hlavou.

"Teda, jsem nevěděla, že jsem tak důležitá. Ale když jste tři proti jedné, tak asi nemám jinou možnost. Stejně byste mě tam dotáhli..." rezignovala Lily a ti tři před ní si málem gratulovali. Pak společně vyšli k hradu. Lily se trochu zdržela a opatrně se rozhlédla. Pottera už nikde nebylo...
 


Komentáře

1 Terez | 11. září 2010 v 8:29 | Reagovat

Jé tahle kapitola je super :D (samozřejmě ne proto, že je věnovaná mě :D)aaa, už se nemůžu dočkat dalších kapitol, nesporně čím dál lepších, jak vás znám :)

2 Tracy | Web | 14. září 2010 v 20:04 | Reagovat

Mno jako bych to už někdy četla, nicméně je to super, faktys... vždycky se u týhle povídky řežu smíchy.

3 Christie, Hannah :) | 26. září 2010 v 15:43 | Reagovat

Ahojky, tak vzhledem k dnešní pochmurné neděli jsem si sedla a všechny kapitoly projela a musím říct, že se to teda parádně rozjelo. jsem nadšená :D Je to skvelé, prostě úžasné... :) Mám tu povídku moc ráda a jsem z ní nadšená. :) Těším se na další.

4 dragis | 24. září 2011 v 11:17 | Reagovat

Tak tahle kapitolovka je oprvdu hezká a začíná se pěkně rozvíjet!! Jen mi je líto Lily, protože bych jí přála aby s Potterem mohla chodit!! (protože ona s ním chce v hloubi duše chodit) A doufám že se nerozhádá s Kate, protože to vypadá že Kate je do Pottera fakt zamilovaná (takže mě Kate štve, protože Pottera vážně přeju Lily)!! Doufám že se Lily a James dají brzo dohromady!!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.