Love story (LE/JP)

27. března 2010 v 22:43 | Betria |  Bejednorázovky
Je tu moje první songfic povídka. Písnička od Taylor Swift, která je nechutně nakažlivá a taky docela přeslazená. Ale některé pasáže odpovídají příběhu Lily a Jamese a vlastně se mi ta písnička hrozně líbí:)

Je to povídka věnovaná jen jim a také chvilkám, kdy se neštěkali....

Věnování: Všem, co jdete dneska do školy a těšíte se na své spolužáky :D
Postavy: Lily Evans(Potter), James Potter, okrajově zbytek Pobertů a studenti Bradavic




Pouliční lampa zářila. Nikde nebylo ani živáčka, všichni bezpečně ukrytí před vlezlým mrazem za zdmi svých domů, vyteplených restaurací či barů. Jen dvě postavy šly pomalu sněhem, jakoby ani netušily, že nějaké vánice existují nebo třeba, že jsou právě uprostřed jedné z nich.
Vysoký brýlatý muž vedl za ruku svoji manželku. Drobná rusovlasá žena se smaragdově zelenýma očima se na něj usmála a přitulila se k němu blíž. Nasála jemnou vůni nově zakoupeného parfému, který si zamilovala a ponořila se do svých myšlenek.

We were both young when I first saw you
I close my eyes
And the flashback starts
I´m standing there
On a balcony in summer air

Nervózně přešlapovala na místě. Před ní a za ní se táhla řada studentů v černých hábitech. Všichni byli stejní - alespoň pro ni. Stejné vysoké černé čapky, černé hábity, košile, školní polobotky. Nervózně si rukou zajela do vlasů a následně ji spustila zpět. Krizové situace nesnášela a zrovna teď si připadala jako v nepodařené a hodně špatné černobílé komedii. Ohlédla se a spatřila jen dalších několik studentů. Jeden z nich měl pískové vlasy a byl velmi obtloustlý.

Usmála se. Tento tlouštík byl zřejmě nervóznější než ona. Pevně svíral ruce, až mu zbělely a nervózně přešlapoval z místa na místo. Rusovláska se otočila dopředu, když v tom se ozval hluk. Rychle se rozběhla s ostatními studenty k zábradlí nad schody a podívala se zvědavě dolů.

Nějaký starší pán držel v ruce lampu a před ním poslušně cupitali dva kluci. Oba dva měli stejné tmavé vlasy, až na ten rozdíl délek. Samoliběji se tvářící kluk měl dlouhé rovné vlasy a ten druhý, brýlatý, kratší a rozcuchané do všech stran.

Tlouštík se začal hihňat a čas od času bylo slyšet krátké chrochtnutí, jak se snažil zacpat si pusu. Brýlatý se na něj jen zašklebil a s výrazem nevinného, bezbranného dítka se způsobně postavil na konec řady.

See the lights
See the party, the ball gowns
I see you make your way through the crowd
And say hello, little did I know

Vešla do přeplněné síně plné svíček, stolů, lavic a hlavně miliónu očí. Všechny se teď ubíraly jejich směrem a z jakéhosi jim neznámého důvodu provokativně zářily.
Celá řada prváků došla až před stůl, který byl kolmě postavený k těm ostatním čtyřem. Přísně vypadající profesorka rozložila papír a začala číst jména.

Najednou se ozvalo jakési nevrlé vrčení a dívka se otočila. Cestu směrem k ní si razil ten brýlatý kluk a tiše se omlouval všem, co stáli poblíž a do kterých při své cestě vrážel. Zastavil se těsně vedle ní a chvíli se jí hypnoticky díval do očí. Nakonec jí věnoval krátký úsměv a otočil se na svého kumpána, tiše mu cosi šeptajíc.

That you were Romeo, you were throwing pebbles
And my daddy said stay away from Juliet
And I was crying on the staircase
Begging you please don´t go, and I said

Ruku v ruce s Andrewem se procházela před večerkou po pozemcích. Andrew byl velmi hodný a milý kluk a ona jej měla velice ráda, ale byla si vědoma toho, že žádná pověstná jiskra nepřeskočila. Byli jako bratr a sestra, kteří si skvěle rozumí. On jí dokázal vždycky rozesmát a ona mu vždy ráda pomohla. Ale tohle nebyl žádný vážný vztah a ona věděla, že to tak cítí i
Andrew.

Když dorazili skoro k jezeru, Andrew se na ni usmál a políbil ji na čelo. Rozloučil se s tím, že je unavený a když jeho nabídku na doprovození ke společenské místnosti odmítla, odešel. Strčila ruce do kapes hábitu a s očima upnutýma k nebi se vydala blíž k vodní ploše. Její pohled odrhl od velkého vozu šplouchavý zvuk. Opatrně se rozhlédla a uviděla něčí siluetu stát na břehu. Ten zjev vypadal jak animace. Postava se vždy zohnula, sebrala ze země kámen a poslala jej skákavými pohyby po vodní hladině, dokud neskončil na dně a takto pořád dokola. Vydala se tedy blíž, aby mohla rozpoznat obličej, ale při své cestě velice šikovně škobrtla a natáhla se na zem.

"V pohodě?" ozval se chlapecký hlas a nad ní se skláněl James Potter. Natáhl k ní pomocnou ruku.

"To je…normální…" zamumlala a bez dalších řečí ji přijala. Pomohl jí se zvednout na nohy a s poděkováním začalo trapné ticho. Nebyl to její extra super kámoš, ale čas od času za ní zašel a chvíli si povídali. Tak tomu aspoň bylo do tohoto, třetího, ročníku. Nevěděla proč, ale její pohled na něj se změnil. Začala si všímat drobností jeho vzhledu, jeho chování a začala podvědomě vyhledávat jeho společnost, i když se jí někdy příčilo jeho chování.

"Hm, tak já asi půjdu…" poškrabal se na zátylku a rozpačitě se na ni podíval.

"Ne!" mírně zrudla, "Eh, totiž…ne…já…" i uši už začínaly mít rudý nádech a slovní zásoba zrádně kapitulovala. On na ni chvíli trochu udiveně koukal, ale pak se pousmál. Lehkým krokem vyrazil k hradu a pokynul jí k následování.

Romeo take me somewhere we can be alone
I´ll be waiting all there´s left to do is run
You´ll be the prince and I´ll be the princess
It´s a love story baby just say yes

Křiklanovy večírky nebyly sice zas tak nudné, ale jí by stačila kniha, lampa a pohodlné křeslo pro zabití jednoho večera. Nikdy nebyla typ stavěný pro takovéto akce, ale snažila se to dávat co nejméně najevo a usmívat se. Ovšem už bylo něco po desáté a ona neměla sílu dále se na všechny strojeně šklebit. Seděla v jednom z křesel a pila džus, když k ní zezadu přistoupil vysoký chlapec.

"Nezdá se, že by ses skvěle bavila…" ozvalo se jí u ucha a džus málem letěl z její pusy na nic netušícího profesora Kratiknota. Zakuckala se a pohlédla do oříškových očí.

"Pottere!" zavrčela a odložila sklenici na stolek.

"Neříkej, že tě to baví…" nadhodil s úsměvem.

"Máš pravdu, nebaví…" přiznala vrčivě, protože neměla chuť se s ním hádat o odpověď. Jen pokrčil rameny a nabídl jí rámě.

"Prosím," řekl. Lily vykulila oči a chvilku nevěřícně zírala na jeho paži.

"Legrace? Ha ha," vypadlo z ní pak. James tam ale stále postával a nabízel rámě. Lily se porozhlédnula a nakonec vstala a rámě přijala.

Když se konečně protlačili přes hloučky lidí při stálém zastavování, loučení, civění na tu zvláštní dvojici a trapných poznámek, jestli nejsou opilí, se oba nadechli studeného vzduchu přicházejícího z jednoho špatně zatěsněného okna a oddychli si. Lily se ho pustila a mlčky se vydali k Nebelvírské společenské místnosti.

"Tak…díky a dobrou noc…" mírně rozpačitě pokrčila rameny, když došli na místo a vydala se po schodech nahoru, když v tom se James vytrhl z chvilkového transu.

"A pusu na dobrou noc, jako tvůj šlechetný zachránce, nedostanu?" založil si ruce na prsou. Zastavila se, zrudla. Nakonec se však přece jen pomalu otočila a podívala se na něj. Seskočila tedy ty tři schody, které stačila vyjít a věnovala mu rychlou pusu na tvář.

"Dobrou…" řekla a chystala se zase otočit a konečně odejít. Jeho ruka na jejím zápěstí ji ovšem přitáhla zpět k Jamesovi a ona se zastavila až na jeho hrudi, nebezpečně blízko jeho obličeje. Pousmál se a jemně ji políbil na rty. Automaticky zavřela oči a okamžik jakoby se protáhl na delší chvíli. Když se od ní něžně odtáhl a pohladil ji po tváři. Otevřela oči a ztuhle na něj koukala.

"Dobrou, princezno…" usmál se na ni a zmizel za zátočinou schodů.

So I sneak out to the garden to see you
We keep quiet ´cause we´re dead if they knew
So close your eyes
Escape this town for a little while

Tiše proběhla sedmým patrem, když v tom ji někdo vtáhnul do jednoho z výklenků. Vyjekla a v ten okamžik jí dotyčný zakryl rukou pusu.

"Tiše…" usmál se a otočil si ji k sobě. Přikývla a oddychla si.

"Nemůžeš mě takhle lekat!" napomene jej a chvíli ho naštvaně pozoruje.

"Mám pro tebe překvapení, ale jenom pokud budeš chtít a budeš hodná…" začal.

"Ta nejhodnější, fakt," usmála se a on jí zavázal oči šátkem. Pak už jen odhadovala, že ji vede chodbou a otevírá dveře. Opatrně ji usadil do jakéhosi měkkého porostu a šátek sundal.

"Páni…" uniklo jí při pohledu na oblohu plnou hvězd. "Kde to vlastně jsme?"

"To je teď to poslední," řekl James a lehl si vedle ní. "Dívej se nahoru, není to nádhera?"

"Jo, je to úžasné…" usmála se, ale nakonec zavřela oči.

"Dívej se, to už nikdy neuvidíš," namítl James a zvedl se na loket.

"Vidím to před sebou…" zamumlala a pohlédla na něj. Usmál se a naklonil se k ní…

Romeo save me, they try to tell me how to feel
This love is difficult, but it´s real
Don´t be afraid, we´ll make it out of this mess
It´s a love story baby just say yes


"Nesnášíš ho, nechápu to. Jak jsi to přede mnou mohla tak dlouho tajit?" prskala její kamarádka Adrianna.

"Nevím…" řekla popravdě Lily a koukla na ni. "Vadí ti to?"

"Ano, on tě jen využije, stejně jako moji sestru!"

"Ne, není takový. On by to neudělal…"

"Mluvíš přesně jako Purcy," konstatovala Adrianna. "Ale je to tvůj život, dělej si s ním co chceš…"
řekla, otočila se a zmizela za Buclatou dámou.

"Věřím mu, věřím mu, věřím mu. Neudělal to…" mumlala si pro sebe, když šla spát. "On ne."

I got tired of waiting
Wondering if you were ever coming around
My faith in you is fading
When I met you on the outskirts of town, and I said

"Proč ještě nejde…Proč ještě nejde?" nervózně podupávala před jezerem a dívala se na hodinky. Za chvíli měla být večerka. 'Má více jak čtvrt hodiny zpoždění. Kde může být?' Trpce si povzdechla a sedla si na kámen tak, aby viděla na hrad.

'Nepřijde. Adrianna měla pravdu. Říkala mi to, říkala, že mě chce jen využít. Varovala mě a já se odcizila s kamarádkou a místo toho jsem se zapletla s ním. Jsem hloupá. Hloupá a naivní husa.' Plácla se do čela.

Když ale vzhlédla, uviděla přicházet od hradu osobu. Na první pohled poznala, že to není chlapec, ale dospělý člověk. S hrůzou zjistila, že je už po večerce a polkla. Stoupla si a vyšla osobě vstříc.

"Slečno Evansová?" podivil se profesor Obrany proti černé magii.

"Nikdo tu není, kontrolovala jsem to. Dobrou noc," řekla profesorovi, obešla ho a vydala se do hradu. Vešla do vstupní síně, když uslyšela někoho volat své jméno…

Romeo save me I´ve been feeling so alone
I keep waiting for you but you never come
Is this in my head? I don´t know what to think
He knelt to the ground and pulled out a ring

"Lily! Lily, promiň, já jsem to nestihl. Vážně se moc omlouvám. Nechtěl jsem tě nechat čekat, ale musel jsem pomoct-" začal se omlouvat James. Lily se rozzářily oči a prudce se k němu vrhla, odejmula ho.

"To nevadí, hlavně, že jsi tu…" zamumlala mu do hábitu.

"Vadí, chtěl jsem ti říct něco moc důležitého," povzdychl si James a odtáhl se. Lily se lekla a ustoupila od něj.

"Ty, ty se chceš-" začala vyděšeně Lily. James rychle zakroutil hlavou.

"Ne, to nikdy," ubezpečil ji a potom něco vytáhl z kapsy. Poklekl před ní a otevřel malou krabičku…

And said, marry me Juliet
You´ll never have to be alone
I love you and that´s all I really know
I talked to your dad, go pick out a white dress
It´s a love story baby just say yes

…ve které se na polštářku blyštil stříbrný prstýnek se zeleným kamínkem uprostřed.

"Vezmeš si mě?"

Hleděla na něj, nevěříc jeho slovům. Koukala střídavě na prstýnek, na Jamese a zase na prstýnek. Poté se jí zaleskly oči a vrhla se mu okolo krku.

"Ano, ano…ale nesmíš mě nikdy opustit."

"Slibuji, že už nikdy nebudeš sama," usmál se a vstal. "Miluju tě. Víc než kdykoliv kohokoliv."

´Cause we were both young when I first saw you

Usmála se na svého muže a natáhla se k němu, ve snaze ho políbit. Byl hrozně vysoký. Pousmál se nad jejím úsilím a sklonil hlavu, aby se mohly jejich rty setkat. Pár jeho neposedných vlasů jí šimralo na čele.

"Miluju tě," špitla žena a přitulila se k němu.

"Já miluji vás oba," odvětil muž a jednou rukou pohladil vypouklé bříško své ženy.
_________________________________________________________________________

1. MarkétKa | 1. září 2009 v 14:33
Hezká povídka. Je krásný, jak ji požádá o ruku. 
Ta písnička je hrozně chytlavá, to máš pravdu. :)

2. Hannah x) | Web | 4. září 2009 v 23:51
Páni! Nádhera. Tu písničku mám ráda, ale máš pravdu. Je trochu přeslazená, ale hodí se sem. :) Doufám, žes přežila týden ve škole. První týden... A napiš zase něco. :) Opravdu moc pěkná povídka.

3. Ivís | Web | 8. září 2009 v 9:17
Och bože.. 
Love Story od Taylor Swift.. 
Vždycky ji poslouchám na dobrou noc a v hlavě mi běží všechny ty různý nápady na povídky a tak..a ten text miluju xD 
Píšeš krásně, dojemně  a celkově prostě chytlavě..xD 
Co se týče prvního týdnu ve škole..o tom mi teda povidej xD
 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.