3.kapitola - Ach, ta Dasma

27. března 2010 v 23:48 | Betria |  Jsem ze všeho jelen
oOo 3.kapitola oOo
Ach, ta Dasma!


Podíval jsem se pořádně a uviděl jsem svého medvídka, se kterým jsem spal každý den -vlastně mi ho darovala Lily ve druhém ročníku k Vánocům- jak je od mého potu a také trochu olízaný, jako by ho někdo líbal! Cože? Mě se o Lily jen zdálo? Blbost…Bylo to tak živé. To není možný. Už z ní fakt blbnu. Měl bych vyhledat psychouše. Jako doktora, ne psychouše jako psychouše. No, ale ten by mi stejně asi moc s těma mudlovskejma řečičkama nepomohl.

Rychle jsem vstal a šel svého medvídka umýt. Ovšem děda vstává brzo -přece jen už je to důchodce a ti teda vstávaj sakra brzo-
já ho potkal u pumpy, kde s velkou pravděpodobností napouštěl -po mudlovsku- kbelík vody na umytí rukou. Skvělý. Děda ze mě málem dostal infarkt, jelikož jsem spával v trenkách, na kterých byly pusinky a srdíčka a prostě takový slaďoušký obrážešky. Mimochodem, byl to dárek od Siria.

,,No teda Jamesi, to bych do tebe nikdy neřekl," zakýval uznale hlavou a já trtal zpátky do pokoje. Ještě s tím olízaným medvídkem…chudák děda, to bych mu neměl dělat. Přece jen -jak už jsem říkal- je to starší pán a tohle by nemusel přežít. No, i když…jestli přežil babičku… Pak mě ale -z mého 'inteligentního přemýšlení'- vyrušil rozhovor:

,,Jé, ahoj Lilyanko. Jakpak ses vyspala?"

,,Docela dobře. Děkuji za optání pane Pottere," usmála se na dědu Lily a já začal pomalu, ale jistě rudnout. Do … prkený podlahy! Ona to viděla? Viděla mě?

No jistě není slepá.

V těch trenkách?

Ne, nahýho asi.

A s tím olízaným medvědem, kterého mi dala k Vánocům?

Ne, to byl jen jeho duch.

Duch?

Jasně, neznáš ducha z medvědího břucha?

,,To byl James?"
a je to tady.

,,Ano. To byl náš Jamesík - psík," odvětil děda a neodpustil si úšklebek. Já? Že jsem Jamesík - psík? Co? Já jsem jelen -ze všeho. To Sirius je psík. I když by mohl být spíš kanec.

,,Co to měl na sobě?" zeptala se s ostýchavým úsměvem. Á, jak jí to sluší.

,,Neviděla jsi? Slušivé pyžamko přece!" Ha, ha, ha dědo, moc vtipný. Fakt ROFL.

,,V tomhle spí? Ehm… A s tím medvídkem?"
Ne…Spím v košili a se sestřenicí Siriuse asi. No vlastně spím se Siriem. My se fakt žerem. Teda žerem se spíš s Remusem.

,,Myslím, že jo. Je to divné, ale je to tak. Toho medvěda má asi od druhé třídy, ale je na něm závislejší než feťák na drogy. Mimochodem, nechceš zajít na oběd? Vaši ještě nepřijeli, ne?" On s ní flirtuje? To je přece blbost. Jen jí pozve na oběd a ona kvůli mně odmítne. Jak originální.

,,Já to zvládnu.." to je přístup ženy a teď přístup muže:

,,Ale! Co bys zvládala, když budu vařit specialitku, kterou jsi tak dlouho neměla," já to říkal. To mi připomíná vtip: manželka vysává a manžel si čte v křesle noviny. Dojde až k němu a říká ,,Drahý, můžeš prosím nadzvednout nohy?" a manžel na to ,,Jejda ty jsi hrozná, Bóžo. Ty ani tu podlahu beze mě nevytřeš!"

,,Myslím, že to není dobrý nápad. James by s tím asi nesouhlasil…" zalhala. Já abych nesouhlasil? Sranda, ne? Nebo s tím nesouhlasím? Do Prčic, proč jen ty závity nefungujou? Vždyť mám na ledničce ten magnet -či co to je- který hlásá : "Mozek je skvělí orgán. Zapne se jakmile vstanete a vypne se až dorazíte do školy/práce" Kolik je vlastně hodin?

,,Já plně souhlasím!" zavolal jsem z okna -přičemž sebou oba trhli- ale zase jsem rychle zalezl. Co to já magor zas dělám? Nechtěl jsem na ni zapomenout? CRASH. A mozek je v háji. Chudák zkratoval. Jdu si lehnout, jinak asi zešílím. Moment já už jsem šílenej. Radši si už vážně půjdu lehnout nebo ještě vymyslím atomovou bombu. Počkat ta už existuje.
Hm…Co takhle bomba ala Lily? Co to zas melu? No, ještě bych mohl začít rozhlašovat, že Remus je žužu a je miláčkem mužů. Počkat! Co to kecám. BUM. Do háje už zas. KONEC!!! Jdu si lehnout, jinak ještě vymyslím…

Z dálky jsem ještě slyšel:

,,Tím je vše vyřešeno. Kolem jedné se u nás stav, ano?" řekl děda a zmizel v kurníku. Šel tam krmit slepice. Ne slepice jako slepice, ale jako Kur domácí. No a Lily zmizela v domě. To je sice zvláštní, neboť jsem myslel, že chtěla odejít, ale se stavem mého mozku v té době to nebylo moc dobré, takže jsem se asi spletl.




,,Kámo, vzbuď se!" hulákal na mě Sirius, ale já nechtěl, protože se mi zdálo jak jinak než o Lily. Viděl jsem ty její nádherný oči a neodpustil jsem si spokojený úsměv.

,,Nech-mě-spát!" vyštěkl jsem a převrátil jsem se na druhý bok.

,,Nenechám! Vstávej! Víš kolik je hodin?" a v tom mi to začalo šrotovat a tak jsem se oklepal a podíval se na hodinky.

,,Vždyť je teprve půl jedné…hm…co mi to jen připomíná…" pokoušel jsem si vzpomenout, ale marně.

,,Hop, Jamesi, hop! Povyskoč si! Ležíš si na vedení," poradil mi Sirius a tak jsem se pokoušel nadzvednout, ale nějak to nešlo, protože jsem se při tom praštil do hlavy. A pak se mi rozsvítilo.

,,Lily!" vyhrkl jsem ještě a zdrhal se obléct.

,,Jaká Lily? Jamesi! Ten už mě neslyší…a nebo nechce slyšet…" začal si brblat Sirius.




,,Trhla fialky dynamitem…" zpíval jsem si cestou do polí. Měl jsem bojový úkol a to natrhat nějaký kytky na stůl. Aby jste pochopili, děda si na tom zakládá.

Najednou jsem uslyšel krásný zpěv. Hádejte koho či co jsem viděl!

Ano. Slavíka. Ten ale krásně zpívá. A ten Budníček: ,,Cip, cap, cip, cap ,..." (A/N: tak takovýhle vliv má jedna hodina biologie strávená v přírodě) prostě krásná přírodička. Už mi tu chybí jen -

,,Pottere? Co tu děláš?" ozval se přímo za mnou čísi hlas.

,,Jdu na kytky, Flendersonová" odpověděl jsem 'roztomilé blondýnce s modrými očky'. Popravdě nebyla ani roztomilá, ani úplně blondýna a oči měla šedý. Předchozí definice byla vyslovena jmenovanou samou.

,,Vážně? A nespletl ses? Tohle je pole. Obilí. Tady nejsou kytky, maximálně plevel." Odpověděla z úšklebkem ta načančaná kouzelnická-

,,Plevel, může být i hezký. Ne jako ty. Podívej se na tu pampelišku. To je blond, co? Nezávidíš?" zašklebil jsem se, utrhl nejbližší pampelišku a dělal, že ji přirovnávám k jejím vlasům.

,,Ha, ha, moc vtipný. Pořád lepší je mít vlasy špinavý blond než ala vrabčí hnízdo."

,,Nejsi náhodou barvoslepá? Já jen, že vrabci si stavějí hnízda z hnědých větviček a já mám vlasy černé, jako uhlí. Víš, co to je?"

,,Ne asi. Ale pryč od tvých blbých keců Pottere. Ještě pořád nabaluješ tu hnusnou mudlovskou šmejdku?" řekla s povýšením v hlase. Myslel jsem, že ji umučím, usmažím, podám k večeři. E? Co to plácám. Chudáci lidi, kteří by ji jedli.

,,To víš, láska i tvoji zaujatost přenáší. A Lily je taková-"

,,Jestli mi začneš zpívat ódu -"

,,Proč bychom se ne-e-tě-e-ši-li, proč bychom se ne-e-tě-e-ši-i-li-i, když nám pán Bůh zdraví dá, zdraví dá, když nám pán Bůh zdraví dá-á zdraví dá"

,,Chtěla jsem říct ódu na Evansouvou ne na radost-"

,,Lilynko, mé dítě, vy se mi tuze líbíte, Lilynko, mé dítě, já vás mám rád!"

,,Úchyle. Jestli by ses jen pokusil porušit čistokrevnost našeho rodu, tak-"

"Tak co? Neříkej, že mě máš v závěti a chceš mě vydědit." Tak už jste se chytli? Ne? To je moje povedená sestřenice, která je skoro stejná jako Malfoyovi nebo Blackovi -kromě Siria. Takže fakt nevím, jak se mohlo vyplodit ze dvou báječných lidí jako jsou teta a strejda něco tak odporného, jako je ona.

"Já sice ne, ale doufám, že tvoji rodiče ji mají napsanou, abys nezůstal na ulici,"

,,Milá zlatá, já budu dědit i bez závěti vše. A navíc, já se umřít nechystám."

,,To bych si, být tebou, nebyla tak jistá," řekla s podivným úšklebkem.

,,Já si jistý sem a už odejdi. Špatně se mi dýchá vzduch, ve kterém je oxid,"

"Ani náhodou. Já jsem přiletěla za tebou a dokud tu nevyřídím co chci, tak ani nemám v úmyslu odletět."

"Ou. Čím jsem si to zasloužil? Já rodiče nezlobím. Já jsem hodný hoch. Tak za co mě, Bože, trestáš? Možná jsem párkrát překročil školní řád, ale nic víc! No vlastně ještě jsem málem přizabil Norisku…ale jinak- co jsem komu udělal?"

,,Přestaň už s těma šaškárnama. Já nechci, aby ses pořád honil za tou mudlovskou šmejdkou,"

,,Rozhodně není taková šmejdka jako ty."

,,No dovol? Ve mně koluje krev Godrika Nebelvíra z matčiny strany a krev Salazara Zmijozela z otcovy strany. Sice se můj drahý otec zřekl své rodiny, ale já se jí nezřeknu a budu ctít její názory."

,,No jo! Tak ty jsi kříženec Godrika a Salazara? Tak to se nedivím, že jsi jaká jsi."

,,Tak tohle je moc. Že prý jsem šmejdka a teď ještě kříženec? To si vypiješ Jamesi Pottere"

,,Mám rád Kofolu a dýňový džus,"

,,Já to myslím vážně,"

,,Ty myslíš?"

,,Co? O čem to zas kecáš? Samozřejmě, že přemýšlím. Rozhodně mnohem víc než ty!"

,,No vidíš. Proto jsem nad věcí zatím co ty jsi do toho úplně zažraná,"

,,Někdo za tebe myslet musí,"

,,Za mě myslí Sirius,"řekl jsem první věc, která mě napadla. Špatnou věc.

,,To si děláš srandu ne? Sirius je snad ještě tupější než ty! Zřekl se té nejctěnější a nejčistokrevnější rodiny. To udělá jen ten největší idiot na světě!"

,,Jo. Je hezké být týrán vlastní matkou,"

,,Zasloužil si to,"

,,Ne. To ty by sis to zasloužila,"

,,Pche! Má matka je tak slabá, že by mi nic neudělala! Ta neublíží ani mouše,"

,,Podle mě, mouchy zabíjí bravurně,"

,,Můžeš aspoň jednou říct něco vážně?"

,,Ne, vadí ti to hodně?"

,,Jo. Ale teď k tématu. Jestli se budeš dál sbližovat s tou mudlovskou šmejdkou, tak tě budu muset jaksi…no…zadržet. Takže bych si to být tebou pořádně rozmyslela, jestli ji chceš aspoň vidět!"
 


Komentáře

1 C.V.O.K. | Web | 22. listopadu 2010 v 17:41 | Reagovat

xD xD xD tak toto bola úžasná kapitola! xD xD xD -vytiera podlahu- hele, vážne, čo riadok to klenot... tak dlho som sa už dlho nezasmiala xD xD xD

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.